Primavera se povedla
Stejně jako před rokem se místem pro test naší aktuální formy stal námi velmi oblíbený maraton Pres dva kopce. Tamnější krátká trať měří 50 km, vine se převážně v místních lesích, technické a namáhavé zdolávání single tracků, na rozmanitých druzích povrchů to je špičková prověrka jak má být! Dle mého soudu jeden z nejhezčích závodů sezóny na který jsem se dlouho dopředu těšil. Startovní listina se oproti loňsku výrazně zvětšila a vzrostla s tím také úroveň konkurence. Vylepšení loňského 20. místa by za daných podmínek bylo úspěchem. Start na kratší distanci je vždy důležitý a mi nenechali nic náhodě a stáli na startovní čáře mezi prvními.
Společně s debutantem Rosťou jsme zároveň chtěli otestovat naše nové komponenty, především zapletená kola. Od startu jsem si hlídal parťáka Martina, měli jsme v plánu jet stejné tempo a spolupracovat co nejdéle to půjde. Na prvním prudkém vyjezdu jsme se sjeli a s nekolika dalšími jezdci vytvořili početnou skupinu. Trať nás po několika kilometrech zavedla zpátky do místa startu a cíle a po překonání divácky atraktivního brodu se trať ve stoupání začala klikatit do zdejších lesů a bylo jasné kdo o co bude bojovat. Naše skupina měla 6 lidí a v celkovém pořadí jsme se pohybovali na konci druhé desítky. V rozložení sil ve skupině měl náš tým zřejmou převahu a s martinem jsme jasně určovali tempo. Po několikerých pokusech o únik ze skupiny, ve sjezdech jsme si byli určitě jistější, se nám nakonec nepodařilo skupinu roztrhat. zbývalo nějakých 10 km do cíle a poslední dva kopce. Na začátku prvního stoupání se před mým kolem začali objevovat vlčáci co jsem si vezl na zádech a hlavou mi blesklo že jsem dosud nejel příliš takticky a odteď začne boj na trvdo kdo z koho. Nohy však byly v pořádku a před koncem kopce jsem zkusil nastoupit a odpárat pár borců. Následující úsek v rozbitem poli mě však zpomalil a můj náskok byl rázem ten tam. Martin mi byl stále skvěle nablízku. Následoval sjezd kde nemělo cenu nic riskovat a silniční přejezd na který jsem se soustředil tak abych se nenechal utrhnout a naopak hlídal si krytou pozici. Vše vyšlo dle plánu, přišel sem však o Martina kterého malá chybička stála pozici ve skupině a ztratil mnoho sil při stíhačce. Do posledního stoupání jsem si věřil, na nic nečekal a hned na začátku roztočil nohy tak jak to šlo. Ještě se mi podařilo docvaknout jezdce přede mnou a na výjezdu už sem byl sám. Poslední úsek z kopce a dojezd po silnici do cíle. Nerad o tom píšu ale stalo se, chvilku přede mnou došlo k nehodě. Rozbité čelní sklo mě pěkně rozhodilo, ohlídnu se a kde se vzal tu se vzal borec ze skupiny. O slibnou pozici jsem nechtěl přijít a zabral jsem ze všech sil, útok odrazil a dojel si pro 15. místo. Martin pěkný výsledek zpečetil 19. místem a s technikou se trápící Rosťa dokončil v první stovce. Výsledný čas jsem vylepšil o 10 min oproti loňsku a se vstupem do sezóny tak můžu být spokojený. Dosavadní příprava ukázala že jdeme správnou cestou. Velký dík všem Našim za servis na trati, už se nemůžů dočkat dalšího klání, tentokrát již v rámci Galaxy série začínáme v Tálíně.
Mira